Přestože možnosti oftalmologie (obecně i celé medicíny) dosáhly v současné době historicky nejvyšší úrovně a zároveň je ve většině evropských zemích kvalitní lékařská péče dostupná širokým vrstvám obyvatel, přetrvává řada problémů související se zdravím; některé se dokonce objevují nově či nabývají na významu. Souvisí to se stárnutím populace, růstem průměrné délky života, vysokými nároky na zrakové funkce, vlivem životního prostředí atd.

Nejčastější oční choroby:

Věkem podmíněná makulární degenerace je onemocnění sítnice (světločivá vrstva, která je schopna zachytit a zpracovat světelné paprsky na elektrické signály, které jsou dále zrakovým nervem přenášeny ke zpracování do zrakových center v mozku).

Diabetická retinopatie, poškození sítnice u pacientů s cukrovkou. Také toto onemocnění není zcela vyléčitelné, nicméně pravidelným sledováním stavu sítnice, použitím biologické léčby, případně laserovým nebo chirurgickým ošetřením sítnice je často možné dlouhodobě udržet zrak pacienta na uspokojivé úrovni.

Další častou příčinou zhoršeného vidění v našich podmínkách je zelený zákal. Ve skutečnosti se jedná o celou skupinu chorob, často s odlišným mechanismem vzniku. Společeným znakem je poškozování zrakového nervu, které je trvalé a nevratné.

Šedý zákal, který je hlavní příčnou slepoty celosvětově, v našich podmínkách zpravidla větší problém nepředstavuje, vzhledem k tomu, že tento zákal je chirurgicky odstranitelný.

Řadu příčin slepoty je současná medicína schopna odstranit (šedý zákal), zastavit (zelený zákal) případně zmírnit jejich průběh (makulární degenerace, diabetická retinopatie). Zcela klíčová je ovšem včasná diagnostika počínajících fází těchto chorob a zahájení léčby. A to často v době, kdy pacienti mají malé nebo dokonce žádné potíže s viděním. Z toho vyplývá velký význam osvětových akcí typu Světový den zraku (13.10.).