Přestože zatím neexistuje potvrzená teorie, která by jasně ukazovala na příčinu onemocnění roztroušenou sklerózou (dále jen RS), jde pravděpodobně o důsledek jak vnějších, tak i dědičných faktorů. „Z jedné strany jde o genetické pozadí člověka, z druhé strany pak o vlivy vnějšího prostředí,“ vysvětluje profesorka Havrdová. „Z těch vnějších faktorů jde například o EB virus, který sice máme v těle téměř všichni, ale imunitní systém lidí s RS na něj reaguje jinak,“ pokračuje. „Z těch, které můžeme ovlivnit, jde pak o nedostatek vitamínu D, kouření či přesolování potravy,“ doplňuje profesorka Havrdová. Nejohroženější skupinou jsou dospělí lidé ve věku od 20 do 40 let, a to zejména ženy – výskyt RS je u nich dvakrát častější než u mužů. „Přesné důvody zvýšeného výskytu právě u této skupiny zatím neznáme,“ odkrývá vedoucí MS Centra v Praze.

Dalšími příznakyRS jsou poruchy citlivosti, jako je brnění, které pochopitelně není zapříčiněno třeba přeležením ruky ve spánku

Typické příznaky RS

V každém případě je ale klíčové včasné řešení situace a profesorka Havrdová tak popisuje několik typických příznaků: „Jsou to poruchy zraku, kdy člověk na jedno oko vidí mlhavě, jakoby přes igelit či mléko. Případně má pocit výpadku zorného pole či vidí na jedno oko zašedle a oko při pohybu bolí.“ V těchto případech by měl člověk ihned navštívit očního lékaře, který ho v případě nutnosti pošle na neurologii. „Dalšími příznaky jsou poruchy citlivosti, jako je brnění, které pochopitelně není zapříčiněno třeba přeležením ruky ve spánku,“ pokračuje Eva Havrdová. „Stejně tak důležitými příznaky jsou poruchy hybnosti, například ruka začne být neobratná, přitom nemáte nic s krční páteří či to není jinak vysvětlitelné,“ doplňuje.

Nedávno se objevily léky, jež jsou podávány formou klasických tabletek, nikoliv injekční stříkačkou, jak tomu bylo doposud.

Léčba RS

Léčba RS si za posledních padesát let prošla ohromným vývojem, kdy jsme se dostali od kortikoidů, přes imunosupresiva až k lékům současnosti – od interferonu beta až po monoklonální protilátky, které dokážou ovlivnit vývoj samotné nemoci. „Pokud pacient dostane tuto léčbu včas, invalidita se oddálí v řádu až několika let,“ vysvětluje paní profesorka. Nedávno se navíc objevily léky, jež jsou podávány formou klasických tabletek, nikoliv injekční stříkačkou, jak tomu bylo doposud. To pochopitelně zvyšuje komfort pacientů, může navíc pomoci pacientům dodržet léčebný režim. „Pozor si však musí dát ženy, které chtějí otěhotnět. Ty by totiž měly před plánovaným těhotenstvím tablety vysadit. Tělo se musí nejdříve pročistit,“ popisuje profesorka Havrdová. Pro různé skupiny tak má příchod tabletek různé dopady na kvalitu života. „Jestliže má matka již dvě děti a nemá v plánu další, může samozřejmě dostat tabletku a nebude si muset aplikovat léky injekčně.“

Největší prostor pro posun k lepšímu je podle paní profesorky Havrdové v úhradovém systému: „Ten se rozhodně musí změnit, pacient s RS je zde diskriminován oproti systému běžnému v západních zemích. Nemůžeme totiž změnit léčbu na efektivnější, pokud vidíme, že není dostatečně účinná,“ uzavírá nastíněním situace.