Stav označovaný jako plicní hypertenze (vysoký tlak krve v plicních cévách) provází především četná onemocnění srdce a plic (90-95 % všech plicních hypertenzí). Méně často je plicní hypertenze způsobena přímo postižením plicních cév (plicní arteriální hypertenze – PAH  je důsledkem postupného ztlušťování cévní stěny malých plicních tepen, chronická tromboembolická plicní hypertenze – CTEPH je způsobena zúžením či uzávěry plicních cév nerozpuštěnými krevními sraženinami, které se dostávají do plicních cév při akutní plicní embolii).

Plicní hypertenze zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce. Dlouho trvající a neléčený vysoký tlak v plicních cévách vyčerpává pravou srdeční komoru. Levá komora srdeční a pak celý organizmus dostávají menší množství krve, která je navíc hůře okysličena. Důsledkem je pokles krevního tlaku ve velkých cévách, slabost, únava, dušnost, závratě. Dlouhodobé neléčené přetížení pravé komory srdeční vede k srdečnímu selhání a ke smrti.  

Plicní hypertenze zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce.

Největších terapeutických pokroků v posledních desetiletích bylo dosaženo u PAH a CTEPH. PAH, někdy také pro svoji nepříznivou prognózu bez léčby přezdívaná jako kardiologická rakovina, představuje dnes díky dostupnosti široké škály léků ovlivňujících napětí a ztlušťování plicních cév léčitelné onemocnění. Ve srovnání s obdobím, kdy se toto onemocnění dostalo významně do povědomí širší veřejnosti v důsledku jeho rozvoje při užívání některých léků na hubnutí (anorektik) v 60. letech minulého století, mají dnes nemocní výrazně lepší přežívání a také kvalitu života.

CTEPH lze v současné době v řadě případů zcela vyléčit. Zhruba 2/3 pacientů jsou vhodné k chirurgické léčbě spočívající v odstranění organizovaných trombotických hmot v plicních tepnách. Zákrok vzhledem ke složitým oběhovým poměrům v plicích musí být prováděn v úplné zástavě cirkulace, nezbytnou podmínkou pro ochranu mozku je hluboké zchlazení pacienta na 16-17 °C. Pro pacienty nevhodné k chirurgické léčbě nebo pro ty, kde chirurgická léčba není dostačující, je dnes k dispozici farmakoterapie a katetrizační léčba pomocí balónkové angioplastiky. Kombinací všech třech přístupů lze dosáhnout u velké části pacientů kompletní úzdravy.

Zhruba 2/3 pacientů jsou vhodné k chirurgické léčbě spočívající v odstranění organizovaných trombotických hmot v plicních tepnách.

Plicní hypertenze v posledních letech již nepředstavuje okrajové téma kardiologie, ale rychle se rozvíjející oblast především díky pokrokům v oblasti její terapie. V České republice má problematika plicní hypertenze dlouhou historii. Dříve především v oblasti experimentální a dnes již také v oblasti klinické. Největším pracovištěm pro léčbu PAH i CTEPH v ČR je Centrum pro plicní hypertenzi ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, které poskytuje léčbu i nemocným ze zahraničí a patří mezi 17 akreditovaných evropských center pro plicní hypertenzi. Terapii PAH se v ČR také věnují pracoviště v IKEM a ve Fakultní nemocnici Olomouc.