Co představuje největšího „strašáka“ v oblasti onemocnění srdce?

Nejčastější kardiovaskulární onemocnění je ateroskleróza, při níž se ucpávají cévy tukovými buňkami. Projevuje se mnoha způsoby: na srdci infarktem, na mozku mrtvicí nebo na dolních končetinách bolestivou chůzí. Všechny tyto problémy ale mají původ v jednom onemocnění.

Chcete se vyvarovat aterosklerozy? Dodržujte zásady zdravého životního stylu a u lékaře si nechte zkontrolovat, zda se u vás neobjevují rizikové faktory jako cukrovka, vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu.

Zdravá strava podléhá módním vlnám. Dříve se třeba říkalo, že vejce nebo máslo škodí na cholesterol. Čeho se držet při výběru potravin?

Některé potraviny jsou jsou dobré a některé naopak v nadměrném množství velice škodlivé, jako například vepřové sádlo. Jinak ale na módní vlny nevěřím. Stačí zkrátka dodržet pestrost stravy a správnou velikost porcí. Pestrý jídelníček znamená, že se nebudete cpát jenom tučným vepřovým nebo naopak výhradně zeleninou, neboť člověk je skladbou svého zažívacího ústrojí všežravec. Velikost porcí musí pro změnu odpovídat kalorickému výdeji. Jinak musí jíst horník a jinak například IT technik, který celý pracovní den prosedí u počítače. Existují samozřejmě vzácné výjimky lidí, kteří mají poruchu metabolismu podmíněnou geneticky a mohou trpět cévním onemocněním i přes zdravý životní styl.

Není tedy vhodné snažit se zahrnout do jídelníčku určitou látku, která prospívá zdraví srdce?

Pokud se bavíme o potravinových doplňcích, které se často chlubí obrovským obsahem určité látky – vůbec nikdo nedokázal, že tak velké množství něčeho je tělo vůbec schopné spotřebovat. Například když máte nadměrný příjem vitaminu C, tak ho prostě vyčuráte. Kdysi dokonce experimenty prokázály, že nadměrný příjem vitaminu C nastaví váš organismus na vysoké dávky a když pak máte normální příjem, můžete trpět jeho nedostatkem. Vše potřebné dokáže většina lidí získat ze stravy v její přírodní podobě.

Aterosklerózu způsobuje mnoho faktorů. Nesmírně důležitá je genetická zátěž, tedy dědičnost. Někteří lidé trpí poruchami v metabolismu cholesterolu. Svoji roli rozhodně ale hraje i stres.

Jakou aktivitu pro zotavení srdce doporučujete?

Záleží na fyzické zdatnosti pacienta. Těm, kteří dosud nesportovali, doporučuji nordic walking, tedy kondiční chůzi s holemi. Je to ideální sport pro začátečníky. Kalorický výdej při něm je o 30 procent vyšší než při normální chůzi. Pacienti by měli alespoň třikrát týdně absolvovat hodinu ostré chůze s hůlkami. A pokud mohou, tak ideálně každý den. Naopak nedoporučuji po operaci srdce přepínat síly. Pokud někdo nikdy nesportoval, neměl by hned bežet maraton.

Jak změnila věda v posledních patnácti letech šance pacientů na vyléčení?

Řekl bych, že výzkum za tuto dobu vedl ke zcela zásadnímu zlepšení péče o nemocné. Nejviditelnějším a nejhmatatelnějším důkazem je moderní léčba akutního infarktu myokardu. Na základě studie prof. Widimského se na celém světě změnila taktika léčby a úmrtnost na akutní infarkt myokardu se v současnosti pohybuje okolo dvou procent. Když jsem v sedmdesátých letech začínal jako lékař, byla úmrtnost mezi třiceti a čtyřicemi procenty.

Očekáváte, že blízká budoucnost dále přinese ještě pokročilější možnosti léčby?

Ano. Vývoj stále pokračuje, zároveň se ale objevují nové problémy. Například u lidí, kteří přežili třeba tři infarkty, může docházet k dalšímu poškozování srdečního svalu. To je dnes novinka, neboť dříve by tři infarkty nikdo nepřežil. Další problém, a to zejména ve vyspělých zemích, je stárnutí populace. Čím dál více se objevuje chronické srdeční selhání, které nastává, když srdce přestává stačit nárokům organismu. Řešit se dá transpantací srdce, jenže dárců je málo a nestačí zdaleka pro všechny. Došlo proto k ohromnému pokroku v oblasti mechanických srdečních podpor, kterým se lidově říká „umělé srdce“. Jsem přesvědčen, že v horizontu deseti let se mechanická srdeční podpora stane stejně běžnou metodou jako dnes kardiostimulátory.

Na nemocném zůstává, aby změnil svoje návyky. Pokud je nezmění, onemocnění bude pokračovat. Zachvátí další cévy na srdci nebo dokonce bypassy. Takoví nemocní se k nám vracejí a my jim už nemůžeme pomoci.

Jak změní léčba každodenní život pacienta?

Když provedeme kardiologický zákrok, tedy roztáhneme zúženou cévu, nebo provedeme operaci, musí si pacient uvědomit, že nemoc z něj nevyoperujeme. My pouze odstraníme její následek a umožníme, aby mohl do srdce opět proudit dostatek krve. Na nemocném zůstává, aby změnil svoje návyky. Pokud je nezmění, onemocnění bude pokračovat. Zachvátí další cévy na srdci nebo dokonce bypassy. Takoví nemocní se k nám vracejí a my jim už nemůžeme pomoci. Rovněž jsem odpůrce toho, aby celá populace jedla léky na zvýšený cholesterol. Zásadní je přestat kouřit a kontrolovat si hladinu cholesterolu, na což většinou stačí dieta. Pokud člověk netrpí metabolickou poruchou, stačí, aby upravil životosprávu a všechno se zlepší. Dokládá to řada pacientů, kteří žijí spokojeně desítky let po operaci.