Kardiovaskulární onemocnění patří k tzv. civilizačním onemocněním. Co si pod tímto pojmem máme představit?

Pod pojmem kardiovaskulární onemocnění jsou shrnuta všechna onemocnění, která postihují srdce a cévy, nejčastěji  procesem zužování a uzávěrů, vzácněji jejich rozšiřováním, tzv. aneurysmatickou dilatací. V závislosti, která část tepenného řečiště je tímto procesem postižena nejvíce, se projevuje klinická manifestace. Mezi nejčastější patří ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody a na třetím místě je to postižení tepen pánve a dolních končetin, které se projevuje bolestmi, nejčastěji v lýtkách při chůzi. Ale i s tímto onemocněním mohou  souviset i poruchy erektivní potence u mužů. Vzácněji, i když o to nebezpečnější jsou výdutě břišní aorty, tzn. rozšíření břišní části aorty s možností prasknutí a vykrvácení.

Kterým kardiovaskulárním onemocněním a do jaké míry lze předcházet např. zdravějším životním stylem a která naopak neovlivníme?

Všem kardiovaskulárním onemocněním lze předcházet zdravějším životním stylem.  Co nemůžeme ovlivnit, je naše genetická dispozice k těmto onemocněním. Protože kardiovaskulární onemocnění jsou způsobena mnoha faktory, je třeba pokusit co  nejvíce z nich vyloučit. Velice důležité je stravování, dostatečná fyzická aktivita, nekouření, kontrola krevního tlaku, v případě vzniku cukrovky její správná léčba. Ale  na toto téma bylo již popsáno mnoho stránek, nejen v časopisech, ale byla vydána i řada publikací.

Jedním ze srdečně cévních onemocnění, které se řadí mezi ty tzv. civilizační, je ateroskleróza. Co tato nemoc pro pacienta obnáší a jaké jsou dnes možnosti léčby?

V naší populaci, tzn. v evropské, je ateroskleróza vlastně tím jediným onemocněním, způsobující všechny srdečně cévní onemocnění. Např. v asijské populaci jsou to některá zánětlivá onemocnění a i u nás mohou být podkladem geneticky podmíněná onemocnění, jako např.  tzv. Marfanův syndrom, kdy dochází k rozšíření aorty a vzniku nedomykavosti aortální chlopně.  Možnosti léčby aterosklerózy jsou dnes velice propracované. Základním doporučením je prevence. Tu dělíme na primární, tj. u lidí, u kterých se ateroskleróza dosud neprojevila a tím zabránit jejímu vzniku a tzv. sekundární prevenci u nemocných, u kterých již došlo k některému z projevů aterosklerózy, jako je ischemická choroba srdeční, či ischemická choroba dolních končetin, nebo cévní mozková příhoda. A proto zde platí, že nikdy není pozdě s touto prevencí začít.  Pokud jsou projevy již natolik závažné, máme řadu možností, od kardiologických výkonů, spočívajících v roztažení zúžených částí cév přes chirurgické výkony, tj. tzv. by-passové operace, kdy překleneme postižený úsek cévního řečiště protézou či na srdci některou z žil nebo tepen odebraných nemocnému. V krajním případě přichází v úvahu i transplantace srdce či implantace mechanické srdeční podpory.

S kornatěním tepen může souviset i ischemická choroba srdeční (ICHS). Co obnáší a jak se projevuje?

Na ischemickou chorobu srdeční umírá nejvíce lidí v evropské populaci. ICHS se může projevovat celou škálou příznaků, od tzv. asymptomatické formy, kdy nemocný tzv. z plného zdraví dostane infarkt a umírá. Naštěstí  nejčastějším varovným  příznakem jsou bolesti na hrudi, tzv.  angina pectoris, která může být závislá na námaze, ale i na rozčilení, či chladu. Jestliže někdo má tyto bolesti, které jsou nejčastěji lokalizovány na hrudníku, které mohou vystřelovat  do dolní čelisti a do levé paže, je lepší vyhledat lékaře, než tyto obtíže bagatelizovat.  Navíc angina pectoris se může jevit netypicky, zažil jsem i případy, kdy nemocní byli přijati s domnělou žlučníkovou kolikou a při vstupním EKG vyšetření se zjistilo, že mají akutní infarkt zadní stěny.

Jaké jsou dnes možnosti medicíny při léčbě jednotlivých fází ICHS (anginy pectoris, infarktů myokardu)?

Na tuto otázku jsem již částečně odpovídal, že  možnosti léčby ICHS máme velké množství, ale znovu bych zdůraznil základní a nejdůležitější, tj. prevenci.