Co je cévní mozková příhoda?

 Cévní mozková příhoda (též nazývaná mozková mrtvice) patří k nejvíce obávaným cévním onemocněním. Ve většině případů je způsobena akutním nedokrvením a následným odumřením části mozku, jehož výsledkem je nenávratná ztráta hybnosti, schopnosti mluvit či rozumět ostatním. Významná část pacientů umírá v akutním stádiu a mnozí z těch, kteří přežijí, zůstávají částečně ochrnuti na celý zbytek života.  
Česká republika bohužel patří k zemím s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě, což je způsobeno zejména vysokým výskytem takzvaných rizikových faktorů, tedy stavů, které riziko cévních mozkových příhod zvyšují. K těm obecně známým patří vyšší věk, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu nebo kouření, často se ale zapomíná na jeden z nejvýznamnějších -  na fibrilaci síní.

Česká republika bohužel patří k zemím s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě, což je způsobeno zejména vysokým výskytem takzvaných rizikových faktorů, tedy stavů, které riziko cévních mozkových příhod zvyšují.

Fibrilace síní -  častá porucha srdečního rytmu, jejíž jméno málokdo zná

 Fibrilace síní je jedna z nejčastějších poruch srdečního rytmu. V České republice postihuje více něž 2 % populace, tedy více než 200 000 lidí.  S narůstajícím věkem její výskyt významně narůstá, u lidí ve věku nad 65 let jí trpí každý šestnáctý, kolem osmdesátky již každý desátý člověk. Protože český překlad „míhání síní“ se málo užívá, zůstává mnohdy při komunikaci lékaře s pacientem tato nemoc nepojmenována a pacient si nemusí uvědomit, že jeho porucha rytmu pro něj přináší významná rizika.  Fibrilace síní je nenormální šíření vzruchu v srdečních síních, která vede k jejich nekoordinovanému pohybu - míhání. Oproti pacientům s normálním rytmem nedochází k dostatečnému vypuzování krve ze síní a její zpomalený tok může vést až k jejímu sražení v části síně, místě zvaném ouško. Následně pak často dochází k tomu, že se tato krevní sraženina zcela nebo částečně uvolní, je krví odnesena do mozkového cévního řečiště, kde ucpe některou z cév zásobující část mozku a výsledkem je mozková mrtvice.

Včasná diagnóza fibrilace síní - první nezbytná podmínka pro odvrácení mrtvice

 Přestože je fibrilace síní poměrně snadno zjistitelná, zhruba polovina jejích nositelů o ní neví a u podstatné části z nich je zjištěna až ve chvíli, kdy jsou přijímáni do nemocnice se závažnou mozkovou příhodou. Někdy se může projevit pocity bušení srdce, zhoršením dechu, zhoršením tolerance námahy či pocity celkové slabosti, mnoho lidí však tuto poruchu rytmu vůbec nevnímá. Přestože ke stanovení diagnózy fibrilace síní je potřebné EKG vyšetření, může lékaře nebo pacienta k této diagnóze přivést i zjištění nepravidelné srdeční akce při vyšetření pulzu nebo krevního tlaku. Záludné na této nemoci je, že se někdy vyskytuje pouze občasně a nemusí být při běžném EKG vyšetření zachycena -  k jejímu odhalení je nutné, aby EKG bylo snímáno po dobu 24 hodin nebo déle přístrojem nazývaným EKG holter.

Někdy se může projevit pocity bušení srdce, zhoršením dechu, zhoršením tolerance námahy či pocity celkové slabosti, mnoho lidí však tuto poruchu rytmu vůbec nevnímá.

Moderní léčba dokáže zabránit třem mrtvicím ze čtyř

Fibrilace síní má řadu nepříznivých důsledků. Přestože jim můžeme moderní léčbou bránit, neměli bychom nikdy u pacientů s touto poruchou srdečního rytmu zapomínat na co nejúčinnější ochranu před mozkovou příhodou. Bez této léčby je u pacientů s fibrilací síní riziko mrtvice v průměru 5 x vyšší než u těch, kteří mají normální rytmus. Navíc patří mozkové mrtvice způsobené utrženou krevní sraženinou při fibrilaci síní k těm závažnějším – úmrtnost na ně je téměř dvakrát vyšší než u ostatních mozkových příhod a pacienti kteří příhodu přežijí, zůstávají mnohem častěji odkázání na pomoc druhých. Pokud je pacient s fibrilací síní starší, má cukrovku, vysoký krevní tlak nebo již trpí nějakým cévním onemocněním, je jeho šance být v příštích pěti letech postižen mrtvicí na úrovni několika desítek procent. Proto je pro naprostou většinu pacientů nezbytné užívat léky omezující krevní srážlivost, které dokáží až 75% mozkových příhod odvrátit.

Není léčba snižující srážlivost krve příliš nebezpečná ?

U pacientů s fibrilací síní se léčba snižující krevní srážlivost využívá již mnoho desetiletí a po celou dobu patří k hlavním úskalím jejího podávání průvodní riziko krvácení. Jeho výskyt byl nezanedbatelný jak u léků typu acylpyrinu, tak zejména u warfarinu.  Rozsáhlý výzkum provedený v úvodu tohoto tisíciletí vedl k vývoji léků, které oproti warfarinu na jedné straně dokáží lépe ochránit pacienta před mrtvicí a na straně druhé snižují riziko krvácivých komplikací.  U jednoho z těchto nových léků je k dispozici i antidotum (protilék) a pokud pacient zakrvácí nebo musí na nenadále na operační zákrok, dokážeme jím v průběhu několika minut krevní srážlivost znormalizovat. Díky tomu můžeme bezpečně léčit i pacienty, pro které jsou starší způsoby léčby příliš rizikové.

U pacientů s fibrilací síní se léčba snižující krevní srážlivost využívá již mnoho desetiletí a po celou dobu patří k hlavním úskalím jejího podávání průvodní riziko krvácení.

Jsou nové léky vhodné pro každého?

Nové léky jsou výhodnější léčebnou možností pro naprostou většinu pacientů. Výjimku tvoří pacienti s poměrně vzácnými formami postižení srdečních chlopní, pacienti po náhradě chlopní mechanickou protézou a lidé s těžkou poruchou funkce ledvin. Pro ně zůstává i dnes warfarin jedinou alternativou. Na základě podmínek Státního ústavu pro kontrolu léčiv je poměrně širokému spektru pacientů plně či téměř plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Nárok na úhradu mají pacienti, kterým kolísají laboratorního ukazatele účinnosti warfarinu, takzvaného INR, pokud mají při léčbě warfarinem nežádoucí účinky nebo pokud musí užívat vysokou dávku tohoto léku. Dalším úskalím je, že v České republice nemohou předepsat tyto nové léky praktičtí lékaři a v některých regionech se pacientům nedaří najít příslušného specialistu, který by jim léčbu včas zajistil. Poměrně často se tak na naše pracoviště obracejí i mimoregionální pacienti, u kterých léčbu co nejdříve zahájíme a následně se jim snažíme zajistit předepisování léků blíže jejich bydliště. Stále musíme pamatovat na to, že správnou léčbu je třeba zahájit  co nejdříve, protože stále až 80% pacientů s fibrilací síní je postiženo mozkovou příhodu v době, kdy nejsou adekvátně léčeni.