V čem jsou oproti jiným lékům antibiotika výjimečná?

Antibiotika jsou často vnímána jako jedna z mnoha lékových skupin, kterými moderní medicína disponuje. Rozdíl mezi antibiotiky a všemi ostatními léčivými přípravky je ale zcela zásadní. Antibiotika ovlivňují náš mikrobiom, tedy bakterie v organismu. Přitom bakterií má každý zdravý člověk v těle desetinásobně více než vlastních tělních buněk. My jsme jen špička ledovce plovoucí na bakteriích.

Jak tyto bakterie působí v našem těle?

Dá se říci, že si za byt a stravu najímáme velmi výkonné dělníky. Například nemusíme vynakládat ohromné množství energie na trávení, protože potravu nám předtráví bakterie. Zásah antibiotik do našeho mikrobiomu lze velmi zjednodušeně přirovnat účinku chemoterapie, která u zhoubných nádorů nepoškozuje pouze nádorové buňky ale i zdravé buňky. Podobně i antibiotika neovlivňují pouze bakterie vyvolávající infekční chorobu, ale i ty bakterie, které jsou pro fungování našeho organismu užitečné a potřebné.

Odborníci poukazují na nadužívání antibiotik. Jaká jsou rizika nadužívání pro lidský organismus?

Kdo někdy neslyšel říkat, že už má třetí nebo čtvrtá antibiotika a pořád je mu špatně? Užívání více druhů antibiotik nevyhnutelně způsobuje i zásadnější změny ve složení lidského mikrobiomu. Antibiotická léčba za sebou vždy zanechává stopu v našem mikrobiomu. Běžná antibiotická kúra podle odborných publikací ovlivní mikrobiom zdravého člověka natolik, že její stopy jsou patrné dokonce i čtyři roky po ukončení této poměrně běžné kúry. Častou chybou při užívání antibiotik bývá jejich poddávkování - užívání nedostatečně nízké dávky nebo nedodržování doporučených časových intervalů užívání. Poddávkování dává bakteriím šanci vytvořit si vůči antibiotikům obranné mechanismy - takzvanou rezistenci na antibiotika. Časté užívání mnoha různých antibiotik v nedostatečných dávkách je příčinou vzniku takzvaných multirezistentních bakterií, vůči kterým je pak celá řada antibiotik neúčinná.

Jak lze zamezit tomu, aby se antibiotika neužívala zbytečně?

Antibiotická léčba je v České republice vázaná na lékařský předpis. Lékaři vám ale potvrdí, že mnoho pacientů v období podzimních nemocí naléhá, aby dostali antibiotika. Pokud je nedostanou, tak mají pocit, že jsou léčeni nedostatečně. Nemusí to být pravda - většinu podzimních nachlazení i chřipek totiž vyvolávají viry. Antibiotika jsou však účinná pouze vůči bakteriím, viry na jejich podávání vůbec nereagují.

Kuřáci představují rizikovou skupinu u mnoha onemocnění. Platí to i při nemocech léčených antibiotiky?

Jednoznačně ano. Kuřák je člověk, který si dlouhodobě vytváří nepřirozené prostředí v celém organismu - netýká se to pouze průdušek a plic. U kuřáka funguje v pozměněném režimu nejen dýchací, ale i imunitní systém. Podle nedávno zveřejněné studie je předepisování antibiotik u kuřáků o 20 % až 30 % vyšší v porovnání s nekuřáky - a tím se významně podílí na šíření bakteriální rezistence na antibiotika.

V lékárnách Dr. Max se věnujete vzdělávání pacientů i odborné veřejnosti. Zaměřili jste se i na problematiku antibiotik?

Ve spolupráci s Českou lékařskou společností a pražskou kanceláří Světové zdravotnické organizace proběhla na podzim loňského roku v našich lékárnách celostátní akce zaměřená na správné a zodpovědné užívání antibiotik. Formou dotazníkového pohovoru se do ní zapojilo 22 321 osob z celé České republiky. Z velkého množství shromážděných údajů chci upozornit na dvě nejzávažnější zjištění: (1) hodně lidí je stále přesvědčeno, že podzimní nachlazení vyvolávají bakterie a (2) velká skupina pacientů si upravuje užívání a předčasně ukončuje antibiotickou léčbu podle vlastních pocitů. Nesprávná informovanost je v obou případech příčinou rizikového chování, které v konečném důsledku vede ke vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům. Je proto nesmírně důležité stále myslet na to, kdy a jak užívat antibiotika správně - a to jednak v zájmu vlastního zdraví, ale i v zájmu zdraví ostatních lidí a dalších generací.