Sledování tělesného růstu se uskutečňuje s pomocí percentilových růstových grafů zvlášť pro dívky a chlapce od 0 roků do 18 let.

Lze je získat na webových stránkách:

jsou též součástí Zdravotního a očkovacího průkazu každého dítěte. Finální dospělou výšku dítěte můžeme vypočítat pro dívky i chlapce dle vzorců, jejichž základem je výška biologických rodičů, tzv. růstový dědičný potenciál.

  • Pro dívky platí vzorec
    (výška matky + výška otce -13 cm) : 2 = finální výška dívky +- 8,5 cm.
  • U chlapců platí vzorec
    (výška otce + výška matky +13 cm) : 2 = finální výška chlapce +- 8,5 cm.

K celkovému hodnocení růstu hodnotíme aktuální výšku dítěte pro daný věk a rychlost růstu. Růstová rychlost dítěte patří k nejvýznamnějším a nejcitlivějším ukazatelům celkového zdravotního stavu dítěte. Snížení růstové rychlosti pod 25 % normy se již posuzuje jako růstové selhání a poruchu růstu zachytí dříve než aktuální výška.

Včasné zjištění poruchy a správná léčba příčiny onemocnění mají příznivý dopad i na zlepšení růstu. V 70 %  je výsledná výška  dítěte dána genetickou výbavou od rodičů, z 30 % je ovlivněna stavem výživy, sociálním prostředím a celou řadou chronických onemocnění.

Sledování růstu v těhotenství

Sledování růstu již začíná v těhotenství měřením délky plodu pomocí ultrazvuku. V tomto období je růst nejrychlejší, za 9 měsíců vyroste plod kolem 50 cm a ovlivňují ho jednak vnitřní faktory (genetické vady, infekce), dále vnější faktory (změny funkce placenty, tvaru dělohy a hlavně správná výživa a životospráva matky. Špatný vliv má kouření, alkohol, drogy a změny stravovacích návyků – veganství.

Růst v dětství

V prvních 2 letech života je růstová rychlost stále velká – v 1. roce dítě vyroste dítě o 25 cm, v 2. roce o 11 cm/rok. Výživa dítěte hraje v těchto obdobích významnou úlohu. Od 3. roku nastupuje dětské období až do 10. - 11. roku u dívek, do 12,5 roku u chlapců a růstová rychlost se zpomaluje na 4-5 cm/rok, probíhá stejně u dívek i chlapců. V tomto období má zásadní význam správná tvorba růstového hormonu, ale i hormonů štítné žlázy a vitamínu D. Na období dětství navazuje období puberty charakterizované růstovým urychlením „výšvihem“ vlivem pohlavních hormonů. Růstová rychlost je u chlapců v průměru 12 cm/rok s vrcholem kolem 14. roku věku a u dívek 9 cm/rok s vrcholem kolem 12 roku věku. Růst poté klesá, růstové ploténky dlouhých kostí se pomalu postupně uzavírají opět vlivem pohlavních hormonů. Růst je ukončen – u dívek v průměru v 15 letech, u chlapců později, mezi 17.-18. rokem.

Měření tělesné délky

Měření tělesné délky (do 2 let) a tělesné výšky od 2 let je pravidelnou součástí každé preventivní prohlídky u praktického dětského lékaře pro děti a dorost se současným vyhodnocením růstové rychlosti od posledního měření. Preventivní prohlídky po 1.roce věku jsou: v 18 ti měsících, pak ve 3 letech věku dítěte a dále jsou v 2 letých intervalech až do 18 let, během nichž si rodiče mohou zaznamenávat údaje o růstu dle očkovacího průkazu a upozornit tak sami dříve svého dětského lékaře na možnou poruchu.

Kdy nastává porucha růstu?

Porucha růstu nastává při splnění jednoho z těchto parametrů: je-li výška dítěte  pod spodní křivkou růstového grafu nebo je výška významně nižší než dle genetické růstové predikce a dále je-li růstová rychlost snížená o více než 1 percentilové pásmo. Za těchto podmínek je nutné dítě včas vyšetřit a dle závažnosti odeslat k vyšetření specialistovi - dětskému endokrinologovi. Základem je provedení rentgenového snímku levé ruky a zápěstí k hodnocení biologické zralosti, informující o skutečném biologickém věku dítěte. Další vyšetření se týká odběru krve na vyloučení chronického onemocnění (poruchy funkce jater, střev, ledvin), vyloučení hormonální poruchy (funkce štítné žlázy, sekrece růstového hormonu), ale i genetické vyšetření.

Funkce růstového hormonu

Růstový hormon je látka bílkovinné povahy, kterou tvoří buňky předního laloku podvěsku mozkového (hypofýzy). Svým působením na cílové tkáně v těle ovlivňuje zejména růst některých tkání a jejich metabolismus. Mezi jeho nejnápadnější účinky lze zařadit růst chrupavek a kostí, vliv na metabolismus svalové a tukové tkáně a tím vliv na tělesné složení, ovlivnění funkce ledvin a množství vody v organismu, vliv na krvetvorbu, účinek na cévy a srdeční funkci. Kromě přímého působení růstového hormonu na tkáně je významná část účinků zprostředkována dalším hormonem - inzulinu podobným růstovým faktorem-1 (IGF-1), který je tvořen v játrech a v řadě tělesných tkání je pod vlivem růstového hormonu, pohlavních hormonů, hormonů štítné žlázy a závisí též na stavu výživy. 

Sekrece růstového hormonu je ovlivněna z mozkové kůry, probíhá v pulsech, zvyšuje se s věkem a maximum je v pubertě. Během dne je produkce růstového hormonu minimální a uvolňuje se v noci během spánku, kdy dosahuje vrcholů. Proto je důležitý význam plnohodnotného spánku a brzké ukládání dětí do postele. Průkaz nedostatku růstového hormonu se testuje po zátěži dynamickými testy.

Příčina růstovvých poruch

I přes provedená vyšetření se asi u 80 % dětí příčina malého vzrůstu nezjistí, jedná se o děti malé, ale zdravé. Může se u nich jednat 1) o konstituční opoždění růstu a vývoje, při kterém je kostní zrání opožděno, dítě později dospívá a později doroste do předurčené růstové výšky. Nebo se může jednat 2) o familiární malý vzrůst, kdy malá výška postavy je dána malou výškou biologických rodičů. Kostní zrání nebývá opožděno. Takové děti neléčíme, ale sledujeme. Zjistí-li se u dítěte s malým vzrůstem chronické onemocnění nebo hormonální porucha funkce štítné žlázy, poruchy nadledvin, chybění růstového hormonu, správná diagnóza a úspěšně zahájená léčba na specializovaném pracovišti vede k zlepšení růstové rychlosti, dorovnání výškového skluzu způsobené onemocněním a návrat do jeho růstového pásma. Při negativních nálezech z provedených vyšetření je nutné pomýšlet též na možnou příčinu malého vzrůstu v podobě působení dlouhodobého stresu, psychického utrpení (nadměrné nároky ve škole, šikana, neutěšené rodinné poměry, týrání, poruchy příjmu potravy) ale i nadměrné tělesné zátěže (vrcholový sport).

Zajištění optimálních podmínek pro správný růst a vývoj dítěte k dosažení předurčené finální výšky je snahou rodiny i lékařů, aby dosažená výška nebyla traumatem na celý živost.