Přestože zatím neexistuje potvrzená teorie, která by jasně ukazovala na příčinu onemocnění roztroušenou sklerózou (dále jen RS), jde pravděpodobně o důsledek jak vnějších, tak i dědičných faktorů. „Z jedné strany jde o genetické pozadí člověka, z druhé strany pak o vlivy vnějšího prostředí,“ vysvětluje profesorka Kubala Havrdová. „Z těch vnějších faktorů jde například o EB virus, který sice máme v těle téměř všichni, ale imunitní systém lidí s RS na něj reaguje jinak,“ pokračuje. „Z těch, které můžeme ovlivnit, jde pak o nedostatek vitamínu D, kouření či přesolování potravy,“ doplňuje profesorka Kubala Havrdová.

Výskyt RS u žen je dvakrát častější než u mužů.

Koho nemoc postihuje?

Nejohroženější skupinou jsou dospělí lidé ve věku od 20 do 40 let, a to zejména ženy – výskyt RS je u nich dvakrát častější než u mužů. „Přesné důvody zvýšeného výskytu právě u této skupiny zatím neznáme,“ odkrývá vedoucí MS Centra v Praze.

Příznaky RS

V každém případě je ale klíčové včasné řešení situace a profesorka Kubala Havrdová tak popisuje několik typických příznaků: „Jsou to poruchy zraku, kdy člověk na jedno oko vidí mlhavě, jakoby přes igelit či mléko. Případně má pocit výpadku zorného pole či vidí na jedno oko zašedle a oko při pohybu bolí.“ V těchto případech by měl člověk ihned navštívit očního lékaře, který ho v případě nutnosti pošle na neurologii. „Dalšími příznaky jsou poruchy citlivosti, jako je brnění, které pochopitelně není zapříčiněno třeba přeležením ruky ve spánku,“ pokračuje Eva Kubala Havrdová. „Stejně tak důležitými příznaky jsou poruchy hybnosti, například ruka začne být neobratná, přitom nemáte nic s krční páteří či to není jinak vysvětlitelné,“ doplňuje.

Jak se RS léčí?

Léčba RS si za posledních padesát let prošla ohromným vývojem, kdy jsme se dostali od kortikoidů, přes imunosupresiva až k lékům současnosti. Nyní máme k dispozici širokou paletu léků od interferonu beta až po monoklonální protilátky, které dokážou ovlivnit vývoj samotné nemoci. „Pokud pacient dostane tuto léčbu včas, invalidita se oddálí v řádu až několika let,“ vysvětluje paní profesorka. Nedávno se navíc objevily účinné léky, jež jsou podávány formou klasických tabletek, nikoliv injekční stříkačkou, jak tomu bylo doposud. To pochopitelně zvyšuje komfort mnoha pacientů a může pomoci pacientům dodržet léčebný režim a pozitivně ovlivnit kvalitu jejich života Tabletky jsou vhodné pro širokou skupinu pacientů. „Pozor si však musí dát ženy, které chtějí otěhotnět. Ty by totiž měly před plánovaným těhotenstvím tablety vysadit. Tělo se musí nejdříve pročistit,“ popisuje profesorka Kubala Havrdová. „Jestliže žena neplánuje v blízké době otěhotnět, může samozřejmě dostat tabletku a nebude si muset aplikovat léky injekčně.“

V dlouhodobém horizontu je moderní účinná léčba navíc významně efektivnější rovněž z hlediska vynaložených nákladů.

Největší prostor pro posun k lepšímu je podle paní profesorky Evy Kubala Havrdové v úhradovém systému: „Ten se rozhodně musí změnit, pacient s RS je zde diskriminován oproti systému běžnému v západních zemích. Nemůžeme totiž snadno změnit léčbu na efektivnější, pokud vidíme, že stávající léčba není dostatečně účinná“. V dlouhodobém horizontu je moderní účinná léčba navíc významně efektivnější rovněž z hlediska vynaložených nákladů, uzavírá nastíněním situace prof. Eva Kubala Havrdová.