S. pneumoniae může vyvolat nejen invazivní onemocnění, jako jsou meningitidy, sepse či invazivní pneumonie, ale i pneumonie neinvazivní nebo celou škálu různých slizničních onemocnění, která bývají sice významně méně závažná než onemocnění invazivní, o to jsou však četnější. Riziko vzniku pneumokokových onemocnění je u chronicky nemocných dospělých několikanásobně vyšší.

Již v roce 2005 zdokumentoval M. Kyaw u diabetiků šestinásobné riziko ve srovnání se stejnou věkovou kohortou zdravých osob. Pneumokoková onemocnění ohrožují dominantně populaci do jednoho roku věku, nad 65 let a právě osoby s doprovodnými chronickými onemocněními. Kumulace chronického onemocnění a zvyšujícího se věku riziko dále multiplikuje. Pokud vycházíme z dat publikovaných Státním zdravotním ústavem za rok 2015, je zřejmé, že plných 188 případů invazivních pneumokokových onemocnění (tedy 46 % všech případů) se vyskytlo právě u věkové kategorie nad 65 let věku.

Dvojí varianta očkování

Proto je dnes očkování jednoznačně doporučováno jak osobám nad 65 let, tak i osobám s chronickým onemocněním. Dlouhá léta byla zlatým standardem očkování 23valentní polysacharidová vakcína. Její nevýhodou byla neúčinnost pod dva roky věku, nutnost přeočkování po pěti letech, riziko nižší odpovídavosti po posilovací dávce zejména u vyšších věkových skupin a omezená až nulová účinnost u komunitních pneumonií. Proto registrace konjugované vakcíny pro dospělé přinesla logicky vysoká očekávání potencovaná pozitivními zkušenostmi s kontrolou vakcíně specifických sérotypů u populace dětí do 5 let. Nevýhodou konjugované vakcíny je oproti polysacharidové nižší pokrytí (v našich podmínkách je tento rozdíl až 30 %).

Účinnost konjugované vakcíny je v kategorii osob nad 65 let díky rozsáhlé studii CAPITA jasně dokumentována. Proto je současné doporučení podporované WHO, CDC a řadou dalších světových organizací aplikovat nejprve vakcínu konjugovanou a následně za rok vakcínu polysacharidovou. Pokud bychom měli z úsporných důvodů aplikovat jen jednu z nich, je to jednoznačně vakcína konjugovaná.

Riziko pneumokokových onemocnění u diabetiků je přibližně šestinásobné, a proto je očkování jednoznačně doporučováno.

Přestože vakcína má být podle tuzemské platné legislativy pro osoby nad 65 let zdarma, vágní formulace v zákoně je pojišťovnami zneužívána k aplikaci ustanovení o úhradě ekonomicky nejméně náročné varianty. Obě vakcíny, které jsou na trhu, je však velmi obtížné srovnávat. Imunologické parametry včetně stimulace paměťových buněk a následná vyšší účinnost jednoznačně favorizují vakcínu konjugovanou. To je primárním důvodem všech současných světových doporučení.

Chybí důkladná osvěta

Zejména pneumokokové pneumonie jsou výraznou komplikací řady chronických onemocnění, ale i prosté chřipky. V tomto případě virus chřipky poškodí primárně slizniční bariéry a následné bakteriální (pneumokokové) onemocnění má významně ulehčenou cestu. Hlavní problém očkování seniorů proti pneumokokovým nákazám však není vědecko-politická diskuse, kterou vakcínu proplácet. Klíčovou otázkou je velmi nízká proočkovanost v této věkové kategorii, která ani zdaleka nedosahuje evropského průměru. Zde by stát měl výrazně zvýšit svou aktivitu v oblasti osvěty, neboť ta je v tuto chvíli prakticky nulová a absence oficiálních ověřených informací v systému dramaticky chybí.

Riziko pneumokokových onemocnění u diabetiků je přibližně šestinásobné, a proto je očkování jednoznačně doporučováno. Optimálním schématem je jedna dávka konjugované vakcíny následovaná dávkou polysacharidové vakcíny. Konjugovaná vakcína má vždy předcházet případnému očkování polysacharidovou vakcínou. Pokud volíme pouze jednu z vakcín, pak jednoznačně konjugovanou.