Výskyt potravinové alergie se od roku 2000 se zdvojnásobil, u život ohrožujících reakcí stoupl dokonce desetkrát. Tato alergie postihuje až 8 % evropské dětské populace a okolo 5–6 % dospělých.

Silnou vazbou k budoucímu alergickému zánětu dýchacích cest se vyznačují především kojenecká alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM) a alergie na vaječné bílkoviny.

Alergie v kojeneckém věku

Alergie na potraviny se nevyhýbá ani kojencům. Bývá také první diagnostikovanou alergií vůbec, s gastrointestinálními, kožními, popř. i s respiračními příznaky. Přestože okolo 80 % časně vzniklých alergií vyhasíná, stává se rizikem pro vzplanutí alergické rýmy a astmatu. Hovoří se zde o alergickém pochodu, resp. o alergické epidemii. Silnou vazbou k budoucímu alergickému zánětu dýchacích cest se vyznačují především kojenecká alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM) a alergie na vaječné bílkoviny. Za 90 % všech dětských potravinových alergií je v ekonomicky vyspělých zemích odpovědno pouze osm základních potravin: kravské mléko, vaječný bílek, pšeničný lepek, sója, arašídy, stromové ořechy, ryby a korýši. U dospělých si silnou alergenní aktivitu zachovají arašídy, stromové ořechy, ryby a korýši, s věkem se nově objevuje alergie na semena a luštěniny, na zeleninu a ovoce a na měkkýše.

Diagnózu komplikují potravinové intolerence

Protože příčinu potravinové alergie musíme hledat v chybné specifické imunologické odpovědi, diagnostika patří do rukou alergologa a klinického imunologa. Diagnostiku, a tím i léčbu alergie na potraviny však mohou komplikovat některé potravinové intolerance (PI, potravinová nesnášenlivost). Bez účasti specifických imunologických mechanismů může mít PI více příčin, např. farmakologické nebo metabolické. Izolované postižení trávicího traktu je typické pro laktózovou intoleranci (LI, více než 20 % Čechů). Naopak mimostřevní obtíže nejsou výjimkou u lepkové intolerance (celiakie, max. 1 % populace) a histaminové intolerance (max. 3 %). Jiné formy PI jsou naštěstí spíše raritou.