Kontrola předepisované léčby
Řada zhoubných nádorů probíhá i v pokročilých fázích také jako chronická choroba. Příkladem je právě karcinom prsu, kterým onemocní ročně přes sedm tisíc pacientek. U většiny zhoubných nádorů se přesouvá léčba do ambulancí a neexistuje mnoho možností, jak dodržování předepisované léčby na doma, kontrolovat. V rámci klinických studií musí nemocné ženy zapisovat užívání tablet a vracet lahvičky se zbylými léky. I výsledky některých klinických studií, týkajících se adherence adjuvantní léčby hormonoterapií, byly rozpačité, protože pracovaly s individuální výpovědí nemocného, který většinou špatnou léčebnou morálku nepřizná.

Proč pacienti zanedbávají léčbu?
Jedním z předpokládaných faktorů zanedbávání užívání léku je neporozumění pacienta důvodům předpisu léku, jeho malá motivace a důvěra ve výsledek léčby. Příčinou je jistě i fakt, že není možné propagovat léky na předpis, takže veřejnost netuší nic, nebo velmi málo, o účinné léčbě, ale z reklamy naopak získává mnoho informací o potravinových doplňcích a alternativních technikách, které s účinnou protinádorovou léčbou zaměňuje. S tím souvisí i paranoidní konspirační teorie o spiknutí lékařů a výrobců léků, kteří chtějí prodávat drahé preparáty, a tak je lékaři zbytečně předepisují.  Pacient, který se právě dozvěděl diagnózu rakoviny je zpočátku ochoten udělat téměř cokoliv, aby se zachránil, jakmile ale zjistí, že nemoc nepředstavuje smrtelné nebezpečí, jeho přístup k terapii může být velmi laxní. Nedodržování léčby může souviset také s nedobrým psychickým stavem pacienta nebo poruchami paměti u starších a většinou osamělých pacientů. U nemocných, žijících ve velmi špatných socioekonomických podmínkách, musíme také zvažovat nedostatek peněz na doplatky za léky. Zhoršená morálka užívání léku se dostaví většinou s délkou jeho užívání. Nejlepší adherenci má medikace užívaná jednou za den.

U karcinomu prsu je zásadní rozdíl mezi špatnou adherencí k zajišťovací tzv. adjuvantní léčbě, jejímž smyslem je zvýšit naději, že se onemocnění už nevrátí.

Důvěra nemocného k lékaři
Chyba může ale být také na straně lékařů, kteří podceňují komunikaci s nemocným a jeho rodinou, nedostatečně vysvětlují léčebná pravidla i doporučené dávkování léků, jejich nežádoucí účinky, a především jejich smysl a místo v léčbě nádoru. Pacient často nechápe, že se jedná o dlouhodobou léčbu, doužívá předepsanou terapii a už v ní nepokračuje.  Informace o tom, že pacient přestal léky užívat není důvodem k jeho ostrakizaci, je vlastně výrazem důvěry nemocného k lékaři, a tedy lepší varianta než předstírání, že se léčí, ale předepsané léky neužívá.

Adherence u pacientek s karcinomem prsu
U karcinomu prsu je zásadní rozdíl mezi špatnou adherencí k zajišťovací tzv. adjuvantní léčbě, jejímž smyslem je zvýšit naději, že se onemocnění už nevrátí. Tam musíme vždy zvažovat kvalitu života při dlouhodobé léčbě a její skutečný přínos. Úplně jiná je ale situace v případě kauzální léčby nádoru, protože bez ní není většinou žádná naděje, že se onemocnění zvládne nebo jeho průběh alespoň pozdrží. Odmítání pacientů užívat protinádorovou léčbu vede k dalšímu postupu nemoci, přechodu nádoru do neléčitelné fáze a může stát nemocného život. Tady je třeba edukaci věnovat největší pozornost, ale vždy budou existovat případy nemocných, u kterých neuspějeme. Opakované změny léků se stejnou účinnou látkou, ale jiným výrobcem, jsou obrovskou zátěží především pro starší pacienty, užívající větší množství preparátů, takže kromě případů nedodržování terapie, jsou relativně časté i opačné situace, kdy nemocný užívá léky různého jména se stejnou účinnou látkou, tedy v neadekvátně vysoké dávce.

Velký význam má edukace nemocných ze strany lékaře a sester, písemných návodů, pacientských organizací a nemocničních informačních center.

Pacient nesmí být pasivní
Cesty k nápravě jsou relativně komplikované, především z důvodu stále se ztenčující časové dotace lékaře na jednoho pacienta. Velký význam má edukace nemocných ze strany lékaře a sester, písemných návodů, pacientských organizací a nemocničních informačních center. Důležitým faktorem jsou nežádoucí účinky, jejichž prevence a léčebné řešení významně zvyšuje dodržování léčby. Adherence je subjektivní parametrem, který je komplexně špatně postižitelný. Nicméně každý lékař by s ním měl počítat a pokusit se vzbudit v nemocném důvěru, aby se nebál přiznat, že terapii neužívá. Potom je možné společně hledat jiné léčebné možnosti nebo se znovu pokusit v léčbě pokračovat. Pacienti by měli stále více opouštět pasivní pozici objektu léčení a zajímat se o to, co je pro ně nejlepší. Jen tak mohou zjistit, že o osudu nemocných nejen s karcinomem prsu rozhoduje především to, kdy se začnou léčit, kdo se o ně stará a čím je léčí. Pak snad pochopí i to, že uzdravovat může jen takový lék, který nemocný skutečně užívá.